Karetní hry, na které Vám stačí obyčejný balíček mariášových nebo žolíkových karet. Dnes si oprášíme pravidla těchto nezapomenutelných her, které nikdy neomrzí a můžete je vysvětlovat stále dalším generacím.
Hry, které si zde uvedeme, se můžou hrát s kartami mariášovými (německými), žolíkovými (nebo také kanastovými či francouzskými).
Hra prší je klasika, kterou zná snad každý. Jedná se o hru vhodnou pro 2–5 hráčů a hraje se s mariášovými kartami. Hra může mít v každé rodině trochu jinou podobu, je více způsobů, jak tuto hru hrát.
Jak se hraje?
V rozdávání se všichni účastníci pravidelně střídají. Rozdávající hráč rozdá každému po pěti listech a jednu kartu doprostřed stolu. Zbytek balíku tvoří talón, ze kterého hráči dobírají list. Hráč, který je na tahu, smí odhodit buď kartu vyložené barvy nebo kartu stejné číselné hodnoty. Nemůže-li nebo nechce-li hráč odhodit kartu, musí vzít kartu z talónu.
Shodí-li hráč poslední kartu, ohlásí "prší" nebo mau-mau a ukončí tak hru. Ostatní hráči počítají bodovou hodnotu karet, které jim zůstaly v ruce a připíší si příslušný počet trestných bodů. Vítězí ten hráč, který má po odehrání určitého počtu partií (nebo po uplynutí stanoveného času) nejmenší počet trestných bodů.
Výjimečné karty:
Ve hře se vyskytují tři karty, které ovlivňují průběh sehrávky:
Varianty hry:
Hra určená pro dvojice, nejlépe se hraje ve 4 lidech. Ideální jsou pro hru karty mariášové, můžete však použít i žolíkové (základní sadu 52 karet).
Jak se hraje?
Úkolem každé dvojice je zvolit si heslo a úkolem jednotlivce je nasbírat 4 stejné karty a poté dát spoluhráči předem domluvené znamení (např. mrknutí, poškrábaní na nose, stříhání ušima, prohrábnutí vlasů, zavření očí na delší dobu, kývnutí hlavou, atd.). Kopat pod stolem se nesmí. Legendární je znamení tzv. JaR, které spočívá ve specifickém držení karet. Nemálo soupeřů na toto znamení nepřišlo ani během několikadenního turnaje. Ještě legendárnější znamení je, že hráči během hry neustále říkají hlášky ze seriálu Červený trpaslík, ale pokud říkají hlášky z 4. až 6. série, znamená to, že mají kenta, jinak ne. Hra probíhá tak, že se na stůl položí 4 karty z balíčku, hráči si je potom vyměňují za karty (každý má 4), které mají v ruce. Takhle sbírají čtveřičky, neboli kenty. Když jeden z dvojice udělá heslo, druhý hlasitě řekne „kent"
– tímto dvojice získává bod. Ovšem, když druhá dvojice má tušení, že mají kenta, může říct „stop kent" (pozastavení). Když je domněnka správná, získají bod oni, pokud ne, bod získávají protihráči. Může se stát, že kenta nasbírají oba z dvojice, a řekne některý „double kent". Potom získají 2 body.
Hra určená pro 3–4 hráče. Používají se karty mariášového typu. Pokud hrají jen tři hráči, pak se čtvrtá barva osmi karet z balíčku před rozdáním odstraní. Každý hraje sám za sebe.
Jak se hraje?
Cílem hry je nashromáždit pro sebe kompletní sadu osmi karet jedné barvy a položit jako první karty na stůl. Všechny karty se rozdají rovnoměrně všem hráčům. Hráč, který začíná, pošle jednu ze svých karet dalšímu hráči tak, aby ji ostatní neviděli. Ten si kartu převezme a stejným způsobem pošle jednu kartu následujícímu hráči. Takto hra pokračuje, dokud někdo nenasbírá celou sadu karet jedné barvy. Hráč ukončí hru položením karet na stůl lícem nahoru a výkřikem „vole padni" (někde se používá i vole lehni nebo ve slušnější verzi otroku lehni). Pokud chcete kromě vítěze hrát i na posledního, lze hru upravit tak, že na zvolání musí položit na stůl karty všichni hráči. Kdo je poslední, prohrál.
Podívejte se na karty do naší kategorie.
Diskuze k článku (0)
